Timeline

Adolf Hitler jmenován říšským kancléřem.

Na nacistickém sjezdu v Norimberku přijaty tzv. rasové zákony.

Rakousko připojeno k Německé říši (anšlus).

Sudetoněmecká strana vyhlašuje tzv. karlovarské požadavky.

Československá vláda přijímá mimořádná opatření a povolává část záloh.

Hitler veřejně vyhrožuje připojením Sudet k Německu.

Československá vláda vyhlašuje všeobecnou mobilizaci.

Německo, Itálie, Velká Británie a Francie podepisují tzv. mnichovskou dohodu.

Československá vláda přijímá podmínky tzv. mnichovské dohody.

Československý prezident Edvard Beneš abdikuje.

Německá vojska obsazují republiku. Vzniká Protektorát Čechy a Morava.

Německo napadá Polsko, začátek 2. světové války.

Ještě před tímto datem vyhlásil generální konzul v Jaruzalémě J. M. Kadlec předběžný nábor do československého zahraničního vojska. Do československé vojenské evidence se přihlásilo více než 1 200 občanů. Po vypuknutí války podpořila palestinská vládní správa tuto náborovou akci rozhlasem, tiskem i vyhláškami. Britské orgány poskytly ubytování, stravu a výstroj ve vojenském táboře v Sarafandu.

Francie a Velká Británie vyhlašují Německu válku.

Polsko je poraženo a rozděleno mezi Německo a Sovětský svaz.

V britském vojenském táboře v Sarafandu se konalo slavnostní předání zástavy. Bylo tam soustředěno 300 československých dobrovolníků.

Odjezd prvního transportu čítajícího 293 československých vojáků do Marseille ze Sarafandu.

Svolán druhý transport v Sarafandu.

Odjezd druhého transportu čítajícího pouze 38 československých vojáků.

Mobilizace československých státních příslušníků v Palestině.

V rámci mobilizace československých státních příslušníků v Palestině se z 8 000 osob do odvodních středisek dostavilo pouze 1 002 mužů, z nichž bylo 592 odvedeno.

Francie kapituluje a je rozdělena na okupovanou část a tzv. svobodnou zónu. Československý konzul v Bejrútu dr. Antonín Bartoň se po neúspěšném jednáním s generálem Mittelhauserem, velitelem francouzských vojsk v Sýrii a Libanonu, obrací spolu s vojenským přidělencem štábním kapitánem Šimanem na britského vojenského atašé Sg. L. Ralpha s žádostí o pomoc v záležitosti evakuace našich uprchlíků z Libanonu do Palestiny. Na francouzském správní území již nebylo po kapitulaci Francie bezpečno. Britská vojenská mise je bere pod svou ochranu a vydá jim doporučující dopis pro legální přechod hranic.

Fašistická Itálie vstupuje do války po boku Německa proti Velké Británii a Francii. V důsledku válečné situace byla cesta Středozemním mořem uzavřena, což znemožnilo vypravení třetího transportu československých vojáků z Palestiny. Tento transport byl sestaven na základě odvodních výsledků z května 1940.

V 10.00 hod vyjelo z bejrútského nábřeží dvanáct zapůjčených francouzských vojenských vozidel. Odvážely 206 mužů a 3 ženy na 120 km cestu směrem na jih, k palestinským hranicím. Velitelem transportu byl jmenován služebně nejstarší důstojník plk. Josef Koreš. Silnice se vinula podél mořského pobřeží, Damour, Saida, El Khodor, Tyr, Iskandaroun. Tím byl vytvořen základ československého vojska na Středním východě, tj. československý 4. pěší pluk.

Zdroj: Toman Brod. Tobrucké krysy. Praha: Naše vojsko, 1967.

Plk. Josef Koreš se také ujal velení nad československou částí v táboře Az Sumeiriya, což oznámil plukovním rozkazem č. 1.

Po katastrofě na západní frontě v květnu a červnu 1940 byl početný úřad československého vojenského přidělence v Bělehradě zlikvidován a na místě zůstal pouze jeden důstojník s desetičlenným personálem a vysílačkou, aby nadále udržoval spojení s domovem a zabezpečoval odsun uprchlíků.

Zdroj foto: PaedDr. Jindřich Marek. Tobrucké krysy – K 75. výročí prvního bojového nasazení Čs. pěšího praporu 11 – Východního. Praha: MO ČR – VHÚ Praha, 2016.

Do tábora Az Sumeiriya přijíždí 16 mužů a z Bejrútu pplk. Karel Klapálek.

Po výměně dopisů mezi dr. Benešem a Lordem Halifaxem, britským ministrem zahraničních věcí, ustavila se v Londýně československá prozatímní exilová vláda, která byla Velkou Británií uznána.

Do Az Sumeiriye přichází 18 vojenských osob spolu se sedmičlennou skupinou československých letců, kteří na základě vojenské úmluvy
s Francií sloužili na letecké základně v syrském Rayaku. Byli to první uniformovaní českoslovenští vojáci na území Palestiny.

Československý 4. pěší pluk se přesouvá z Az Sumeiriya do tábora v Gedeře, malé vesničky asi 30 km jihovýchodně od Tel Avivu. Tábor byl vklíněn mezi oranžovníkové háje při asfaltové silnici Tel Aviv – Gaza – Bersheiba – Egypt. Velitelem tábora byl britský generál Lomax.

Do tábora v Gedeře přijel generál Gak, aby se přesvědčil o vnitřním stavu vojska a projednal další organizační problémy. V této souvislosti byl zřejmě dohodnut předběžný plán na organizaci československé jednotky.Z dosavadní jednotky měl vyrůst československý pěší pluk 4 (The 4th Czechoslovak Infantry Regiment)

Začala letecká bitva o Británii.

Britské oddíly opouští Gederu a českoslovenští vojáci převzali strážní odpovědnost za vojenský tábor.

Z protektorátu odjíždí poslední vystěhovalecký transport s Židy
do Vídně, jehož cílem dunajskou cestou je Palestina.

Z Gedery odchází skupina 25 československých letců ze Středního východu, aby se připojila do řad československého letectva v Anglii.

Britský orgán schválil návrh československé mise na nový organizační rámec jednotky, která měla být rozdělena na pěší prapor a výcvikové středisko. Československé skupině byl přidělen první styčný důstojník, kterým byl podporučík G. E. Kirk.

Výnosem MNO stanovena definitivní organizace československé jednotky, která vstoupila v platnost 01.11.1940.

Uzavřena vojenská dohoda s Velkou Británií.

Reorganizace československého 4. pěšího pluku. Pluk je zrušen. Vzniká československý 11. pěší prapor – Východní a československé výcvikové středisko – Východní.

Jednotka naposledy nastoupila ve staré organizaci ke slavnostní přehlídce. Gederský tábor kromě československých civilních
a vojenských činitelů hostil nejvýznamnější představitele palestinského veřejného života a vojska. Byli přítomni Vysoký komisař pro Palestinu Sir Harold McMichael, vrchní velitel pro Palestinu
a Transjordánsko Lieutenant-General Philip Neame, jeho náčelník generálního štábu Major-General D. McConnel, hlavní tajemník “Jewish Agency” M. Shertok, jeruzalémský biskup i vrchní rabín
a delegace polských, anglických a skotských jednotek z blízkého sousedství. Krátce předtím navštívil československou jednotku za své inspekční cesty po Středním východě britský ministr války Sir Anthony Eden spolu s velitelem britských vojsk na Středním východě generálem Sirem A. P. Wavellem. Při této příležitosti přečetl dosavadní velitel nový rozkaz, oznamující organizační změnu.

Sabotáž na lodi Patria v Haifě.

Zdroj foto: ŠŤASTNÁ, Barbora. Prchali před Hitlerem a zahynuli
u břehů Palestiny. Před 80 lety se potopila loď Patria. Online. In: Paměť národa, 24.11.2020. Dostupné z: https://magazin.
pametnaroda.cz/udalosti/prchali-pred-hitlerem-a-zahynuli-u-brehu-palestiny-pred-80-lety-se-potopila-lod-patria.

Československý 11. pěší prapor – Východní odjíždí do oázy Jericho
v Judské poušti.

Britská vojska v rámci operace Compas obsazují Tobrúk.

Československý 11. pěší prapor – Východní se přesouvá z oázy Jericho do tranzitního tábora v Sídí Bišru, přibližně 20 km východně od Alexandrie.

Vylodění jednotek Afrikakorpsu v severní Africe.

Československý 11. pěší prapor – Východní je přemístěn do tábora
v Agami na předměstí Alexandrie. Na jaře 1941 se příslušníci praporu podílejí na ostraze zajateckých táborů v Agami.

Německý Afrikakorps vytlačuje britská vojska z Libye. Linie fronty se stabilizuje až u Sollúmu na egyptské hranici. Spojenecká posádka se brání v obklíčeném Tobrúku.

Začala válka na Balkáně. Německo a jeho spojenci obsazují Jugoslávii a Řecko.

Skončila letecká bitva o Británii.

Československý 11. pěší prapor – Východní odjíždí k bojovému nasazení do Západní pouště, do prostoru Sidi Haneish nedaleko Marsa Matruh v Egyptě.

Operace Barbarrossa – napadení Sovětského svazu.

Britská vojska obsazují Libanon a Sýrii. Československý 11. pěší prapor – Východní se přesouvá do Sýrie.

Československý 11. pěší prapor – Východní se účastní tažení do Sýrie a Libanonu. Zaujímá pozice v prostoru syrského města Baníjás.

Československý 11. pěší prapor – Východní bojuje o obec Sebaa (Šibáa) v Sýrii.

Konec bojů v Sýrii a Libanonu.

Návštěva vrchního velitele britských vojsk na Středním východě generála Auchinlecka u československé jednotky v Aleppu.

Útěk skupiny 24 vojáků praporu do Sovětského svazu.

Československý 11. pěší prapor – Východní opouští Aleppo
a míří do obklíčeného Tobrúku.

3. a 4. rota československého praporu podporuje polský útok na kótu 69.

Britská vojska v rámci operace Crusader osvobozují Tobrúk
z obklíčení. 3. rota při výpadu vztyčuje vlajku nad kótou 69, 4. rota obsazuje prostor Twin Pimples, přičemž část 2. roty se připojuje
ke spojeneckým jednotkám a pronásleduje ustupujícího nepřítele
až k Benghází. Ostatní zůstávají v Tobrúku a střeží přístav a letiště
El Adem.

Československý 11. pěší prapor – Východní se začíná stahovat
z Tobrúku.

Československá jednotka se přesouvá do Palestiny.

V Bath Galim probíhá protiletadlový výcvik a přeměna československého 11. pěšího praporu – Východního na československý 200. lehký protiletadlový pluk – Východní. Jednotka zahrnovala velitelství, tři prapory (500., 501. a 502.) a spojovací a dílenskou četu.

Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v Praze.

Vypálena obec Lidice a poté Ležáky.

Po postupu německého Afrikakorpsu Tobrúk v červnu 1942 kapituloval.

V souvislosti s dalším postupem německých vojsk směrem k El Alameinu byl československý 200. lehký protiletadlový pluk – Východní přesunut do oblasti Haify a Bejrútu, kde plnil nové úkoly.

Začátek první bitvy u El Alameinu.

Začala bitva o Stalingrad.

Konec první bitvy u El Alameinu.

Velká Británie uznala neplatnost mnichovské dohody.

De Gaullův Národní výbor prohlašuje mnichovskou dohodu za neplatnou.

Začátek druhé bitvy u El Alameinu.

Britská vojska porazila německý Afrikakorps u El Alameinu.

Československý pluk se soustřeďuje v oáze Jericho na břehu Mrtvého moře.

Československá jednotka se opět přesouvá do Tobrúku.

Končí bitva o Stalingrad.

Porážka německého Afrikakorpsu v Tunisku. Konec války
v severní Africe.

Stahování československých vojáků z Tobrúku do tábora Quassassim.

Nalodění československých vojáků v přístavu Tewfik (Suez) na loď RMS Mauretania a jejich transport do Anglie.

Začala bitva u Kurska.

Vylodění spojenců na Sicílii.

Pád fašistického režimu v Itálii.

Československá jednotka ze Středního východu na lodi RMS Mauretania připlula do Liverpoolu.

Konec bitvy u Kurska.

Spojenci se vyloďují v Normandii.

Pokus německých důstojníků o atentát na Hitlera.

Začíná bitva o Ardeny.

Konec bitvy v Ardenách.

Italský diktátor Mussolini je zastřelen partyzány.

Hitler páchá sebevraždu v berlínském bunkru.

Pražské povstání.

Návrat československé vlády do Prahy.

Návrat Edvarda Beneše do Prahy.